Kornati - skupina drobných ostrovů, ostrůvků a útesů v jižní části Severodalmatských ostrovů, ve vnějším pásu mezi ostrovy Dugi otok a Žirje. Táhnou se ve směru pobřežních horských pásem. Na vápencových nebo křídových ostrovech nejsou ani vodní toky. ani sladkovodní prameny. Jméno dostaly podle Kornatu, největšího ostrova souostroví (32,6 km2). Některé ostrovy vystupují příkře z moře strmými stěnami, jiné jsou téměř ploché. Je to nejhustší souostroví na Jadranu - 147 ostrovů, ostrůvků a útesů na ploše cca 300 km2.

Národní park Kornati byl vyhlášen v r. 1980 a zaujímá plochu 223 km2 souše a vodní hladiny, tedy převážnou část Kornatských ostrovů (bez ostrovní skupiny kolem ostrovů Žut a Sit). Každý návštěvník musí zaplatit vstupné do národního parku, platí se i další aktivity. Správa národního parku Kornati má sídlo v Murteru na stejnojmenném ostrově při pobřeží.

Pro naprostý nedostatek pitné vody neposkytují možnost stálého osídlení. Do 18. stol. tu však bylo několik rybářských osad. Dodnes zůstalo jen pár starých, občas používaných stavební, některá z nich byla upravena v jednoduchá pohostinská zařízení (domky pro robinzonský pobyt sportovních rybářů a potápěčů), některá se používají pro pikniky, při nichž se připravují rybí speciality.

Na některých ostrovech a dokonce i v moři jsou vidět pozůstatky římských sídel, např. v mělkém průlivu Mala Proversa mezi ostrovy Dugi otok a Katina jsou ve vodě dobře viditelné trosky veliké římské stavby z 1. - 2. stol., která v římské době stála na pevnině. Sousedním průlivem Vela Proversa prochází hranice národního parku.